taekwondo podskupiny

Publikováno: 17.12.2007 | Autor: admin

Taekwondo se dělí na podskupiny:

1. Kyorugi (zápas), který se dále dělí na zápas řízený a volný.                                                            

      Řízený boj probíhá podle předem stanoveného schématu. Je to soubor konkrétních útoků a přesně vymezených technik obrany po provedení tří kroků (sambon kyorugi), dvou kroků (dubon kyorugi), či jednoho kroku (hanbon kyorugi).

      Ve cvičném volném boji (cchayu kyorugi) se cvičenec musí rozhodovat rychle a samostatně, a musí svá rozhodnutí přizpůsobit aktuální situaci. Musí se vyhnout jakékoli jednostrannosti ve stylu boje a vyčerpat veškeré kombinace a uskutečňovat protiútoky.   

       Boj sledovaný rozhodčím podléhá naopak přísným sportovním pravidlům. Sportovní zápas se uskutečňuje v plném kontaktu a trvá 3 kola po 3 minutách, což vyžaduje na sportovci velké technické umění, dobrou fyzickou kondici, psychickou rovnováhu, bleskové reakce a ohromnou důvěru ve vlastní schopnosti. Při volném zápase je cvičenec vybaven chrániči hrudi, hlavy, holení, předloktí a suspensorem.

 

2. Poomse (souborná cvičení) jsou závazná cvičení, vypracovaná mistry Taekwondo, za účelem předávání vědy o umění boje a vlastních interpretacích tohoto umění. Poomse se dělí na základní a mistrovské         

        V poomse vystupují harmonicky spjaté všechny techniky obrany a útoku se vzrůstajícím stupněm obtížnosti, které napomáhají k procvičení umění boje s jedním nebo více protivníky. Takto se můžou cvičit různé útočné a obranné techniky bez skutečného protivníka a bez nebezpečí zranění. Posloupnost pohybů je přesně vymezena a probíhá podle stanoveného diagramu kroku. Pohyby musejí být silné, koncentrované, přesné a rytmické při zachování stabilní polohy těla.

      Poomse stanoví základní prvek zkoušky pro další stupeň školení nebo mistrovství. Poomse se dělí na osm základních (Tchäkuk 1-8 čang) a devět mistrovských (Judanča poomse), které jsou pojmenovány podle posvátných míst v Koreji nebo názvy, které se vztahují ke korejským dějinám (Koryo, Kumgang, Tchäbäk, Pchjongwon, Sipčin, Čitchä, Čchonkwon, Hansu a Irjo).             

                                                                                                                                                                              

3. Kyokpa (přerážecí techniky) se dělí na silové přerážení, kde se zaměřuje především na sílu prováděné techniky, a speciální přerážení, kde je nejdůležitějším faktorem obtížnost prováděné techniky. Kyokpa jsou součástí výcviku a konají se i soutěže v této disciplíně. Cvičenec jimi testuje sama sebe, svoji šikovnost, sílu, přesnost, zručnost, schopnost soustředit se a tím i svoji vyspělost.