Cobra Cup očima našeho kyorugi závodníka Kryštofa

Publikováno: 12.3.2018 | Autor: admin

V sobotu 10.3. se celá naše kyorugi frakce (Já, Ondra Doležal a Marťa Čížková + Jakubíci v roli morální a technické podpory) vydala na Cobra Cup, abychom poprvé v letošním roce změřili síly se soupeři. 

Pořadí svých zápasů jsme díky organizátorům věděli už v pátek před půlnocí, využili jsme proto skutečnosti, že se jedná o pražský turnaj, a do haly dorazili až kolem oběda.

Hned po příchodu jsme ale zjistili nemilou novinu, že se Martě nepřihlásila žádná soupeřka, a to ani v „sousedních“ váhových kategoriích. Marťa tudíž neměla s kým bojovat a účastnila se jen jako divák.

Na mne s Ondrou pak přišla řada jako vždy až na konci turnaje, což tentokrát znamenalo přibližně ve čtyři hodiny. Oba jsme měli jen jednoho soupeře, čekal nás tedy jediný zápas.

První jsem bojoval já proti kamarádovi Pavlovi z Hirunda, kterého už jsem na turnajích 2x porazil a známe se z tréninků – neměl mě tedy čím překvapit a sebevědomí mi nechybělo.  A hned začátek zápasu mi vyšel krásně – už po pár vteřinách dwidollyo do hlavy a 4 body pro mě. Pak jsem ale bohužel dostal několik gamjeomů za držení, nechal se několikrát trefit a v druhém kole jsem už byl o 5 bodů pozadu. Ještě jsem to samozřejmě nevzdával, ale do vesty se mi nedařilo skórovat, takže když jsem 40 vteřin před koncem zápasu viděl, že ztrácím pořád stejně, cíl byl jasný – soupeřova hlava. Bohužel jsem ale zápas po taktické stránce nezvládnul, vyplýtval energii na neefektivních technikách a už mi v závěru chyběly síly. Hlavu jsem trefit nedokázal, a Pavel zaslouženě vyhrál poměrem 17:12.

Ondra bojoval hned po mně, a to proti soupeři sloučenému z nižší váhové kategorie. Bylo tedy jasné, že bude potřeba trochu upravit taktiku. Protivník byl rychlejší, přesnější, Ondra však boj nevzdával a v závěru zápasu trefil soupeře do hlavy tak, že se zdálo, že to bude K.O. Bohužel to ale nevyšlo a zápas skončil skóre 38:16 ve prospěch soupeře.

Letošní Cobra Cup nedopadl vítězně, ale prohry člověka naučí a namotivují nejvíce, takže plán do příštího turnaje je jasný – trénovat, trénovat, trénovat!

 

Kryštof Ekl, TAEHAN